• šéfredaktor

Paušál nemá sloužit na automaty, jsem pro účelovost

POSLANEC VLÁDNÍHO HNUTÍ ANO JAN ŘEHOUNEK K NÁVRHU MINISTERSTVA FINANCÍ:

- Přijde vám rozumné schvalovat zrušení superhrubé mzdy, změny spotřebních daní či stravovací paušál paralelně s rozpočtem a tváří tvář nastupující krizi?

Pojďme začít od konce. Každý podzim běžného roku se v Poslanecké sněmovně řeší jak takzvaný daňový balíček, tedy plánované změny ve všech daních, které vláda chystá a které vyplývají jak ze situace na trhu, tak z koaliční dohody, jak směrovat daňovou politiku, tak i hlavní zákon roku, státní rozpočet. Potud je situace letos stejná jako v letech předešlých. Tedy každý rok jdou tyto věci společně, poslanci je řeší paralelně a je tomu tak i letos – byť s cca měsíčním zpožděním způsobeným pandemií covidu19.

- Ale ty letošní změny budou mít zcela mimořádný dopad do příjmů i výdajů.

Rok 2020 je unikátní v tom, že zmiňovaná pandemie covidu19 zasáhla nejen do života všech obyvatel naší republiky, tak ale i do "plánovačů" obou stran státního rozpočtu, tedy příjmů i výdajů. Aktuálně jsme v nouzovém stavu, nevíme, jak dlouho potrvá, ale hlavně nevíme, co s sebou přinese. Tedy jaké výpadky na straně příjmů způsobené sníženým výběrem daní reálně nastanou ať již odkladem jejich výběru, nebo prostým snížením výběru jako takového daného sníženým výkonem ekonomiky. A na straně druhé, jak bude muset stát podpořit restart ekonomiky na straně výdajové, tedy jaké podpůrné a kompenzační programy budou vytvořeny, a hlavně kolik peněz jejich prostřednictvím stát do ekonomiky "napumpuje". Na zrušení superhrubé mzdy se dá dívat dvěma pohledy – těch přibližně 80 miliard poklesu příjmu se projeví v obou, ale to je vše, co mají společné. Buď budeme ekonomiku "škrtit" sníženými investicemi, osekáním provozních nákladů na minimum, zvyšováním nebo ponecháním daňového zatížení obyvatelstva. Co to přinese? Nebu de se vyrábět, nebude se stavět, lidé nebudou utrácet, obě strany státního rozpočtu půjdou dolů. To se stalo po krizi v roce 2008. Anebo půjdeme cestou druhou, tedy podpoříme investice zvýšenými výdaji a podpoříme spotřebu obyvatelstva snížením daňového zatížení a budeme věřit tomu, že lidé "nové" peníze utratí – za produkty i služby. A tedy obě strany státního rozpočtu porostou.

- Je to ale s velkým otazníkem…

Jde o výsledné saldo. A to je otazníkem v obou variantách. Já jsem zastáncem varianty druhé, tedy investovat, podněcovat spotřebu obyvatelstva a nešetřit. A tedy jsem pro zrušení superhrubé mzdy, a to variantou "čím nižší daně, tím vyšší spotřeba". Ale chápu hlasy ministerstva financí, aby zde byla nějaká míra progresivity – tedy podpořím i variantu vyššího zdanění výrazně nadprůměrných příjmů. Jsem i zastáncem navržených změn na straně spotřebních daní – navýšení u zahřívaného tabáku (je zdaněn pouze ve výši 25 % oproti klasickým cigaretám) a baleného tabáku. Pořád jsme oproti zbytku Evropy obecně u daní "z neřestí" na spodní hranici, kromě tabáku je to například zdanění hazardu.

- A stravovací paušál?

Stravovací paušál je zajímavý sám o sobě. Dlouhodobě je zde umožněno "dotované stravování" – ať již závodními jídelnam, i nebo "pseudoměnou" v podobě stravenek. Na některou z nich však nedosáhne více než milion lidí, a proto vítám návrh ministerstva financí, který toto řeší. Ale mám tam jedno velké ale – stávající návrh je neúčelový, tedy neváže tyto pro zaměstnavatele nezdaněné peníze na použití pro jídlo a pití. A to už se mi nelíbí, nejen po obsahové stránce – nemá to sloužit na herní automaty či jiné neřesti, ale na zajištění stravování zaměstnanců –, ale ani po formální stránce – je to benefit navíc, který zaměstnanec účelově dostane na stravování, a tedy se nezapočítává do daňové základu. To jsou pro mě argumenty, aby moji podporu dostaly návrhy, které účelovost řeší. Proč? Když už mám podpořit návrh, který dle zpřesněných odhadů má snížit příjmy státního rozpočtu o miliardy korun, chci, aby to byly účelně, v tomto případě účelově vynaložené peníze! Uvidíme, co schvalování daňového balíčku na plénu Sněmovny přinese, výsledek bude známý dříve, než budeme hlasovat zákon o státním rozpočtu pro rok 2021. Co je však jasné již dnes, že předpoklad ministerstva financí o schodku ve výši 320 mld. naplněn nebude – vše, o čem se zmiňuje nahoře, bude mít vliv na celkový schodek. Jak velký, ukážou nejbližší dny. Zdroj: Právo 10.11.2020