• šéfredaktor

Jak se vás dotkne stravenkový paušál?

Ministerstvo financí připravuje „stravenkový paušál“, díky kterému by mohli lidé od svých zaměstnavatelů dostávat místo dotovaných obědů ve firemních kantýnách nebo stravenek peníze s daňovým zvýhodněním přímo na účet. Podle ministerstva by měla tato novinka platit od ledna 2021. Na první pohled to zní lákavě, každý chce mít na výběr.


Ale co se za tím skrývá?


Kantýny a restaurace

· 80% pokles návštěvností jídel a restaurací

· Snížení tržeb v segmentu gastro služeb


Zěmsetnanci

· 30 000 ročně za obědy z vlastního

· Menší nemocenská, náhrada dovolené, důchody


Zaměstnavatelé

· 45 lidí bude jíst levněji ( méně kvalitněji)

· Dopady na zdraví a efektivitu zaměstnanců


Stát

· 21 miliard ze státního rozpočtu

· Zrušení podpory stravování a zvýšené náklady na zdravotnictví


Kantýny a firemní jídelny

Zákon o daních z příjmů v České republice daňově zvýhodňuje stravování pro zaměstnance obecně. V souvislosti s paušálem se neustále diskutují stravenky, ale o kantýnách se téměř nemluví. Při tom se jich tato změna dotkne vzhledem k počtu zaměstnanců, kteří využívají tento benefit, mnohem více.

1,8 milionu se stravuje v závodních jídelnách 1,5 milionu zaměstnanců dostává stravenky. 200 – 300 tisíc zaměstnanců zaměstnavatel podporuje stravování jinou formou (dohody se školními jídelnami, restauracemi, dovozy jídla…)

Pokud by došlo k zavedení stravenkového paušálu, zaměstnanci logicky dají přednost nezdaněným penězům a budou je po zaměstnavateli požadovat místo příspěvku do jídelny. Bez příspěvku zaměstnavatele budou muset kantýny zdražit a díky tomu lidé přestanou chodit na obědy v takové míře.

V podniku České dráhy (cca 30 tis. zaměstnanců) v roce 2005 díky neuzavřené kolektivní smlouvě přestali poskytovat zaměstnancům dotované obědy a stravenky – návštěvnost jídelen a okolních restaurací klesla o 80 %.

Výsledkem bude omezení provozu jídelen a jejich zavírání, protože závodní stravování je velmi citlivé na počet porcí.


„Ze zavedení neúčelového paušálu máme zásadní obavy,“ říká Vladimír Staněk, generální ředitel společnosti ARAMARK. „Závodní stravování je jeden z nejžádanějších benefitů a zásadně se podílí na zdraví zaměstnanců, dobrém pracovním výkonu i bezpečnosti práce. Tlak i menší části zaměstnanců, kteří upřednostní neúčelový paušál, bude mít zásadně negativní dopad na ochotu zaměstnavatelů tuto stravovací službu podporovat. V řadě případů to bude znamenat, že například o víkendech nebo při nočních směnách budou zaměstnanci odkázáni jen na donesené jídlo nebo nějakou balenou bagetu z automatu, protože zaměstnavatel nebude moci dotovat firemní kantýnu, pokud bude nucen vyplácet neúčelový paušál. A to nás vrátí o desítky let zpět,“ vysvětluje Vladimír Staněk.


Restaurace

Paušál by se podobně dotkl také restaurací, protože u mnohých z nich tvoří stravenky 40 až 50 % jejich tržeb během oběda.

Z průzkumu AMSP z roku 2018 vyplývá, že lidé se stravenkami chodí na oběd 3x častěji, než lidé bez stravenek. Propad strávníků se by se mohl až u 40 % restaurací promítnout v podstatném zdražení služeb nebo jsou připraveny i na uzavření provozu.

Gastronomický segment by tak mohl očekávat propad v tržbách až 35 miliard Kč a snižování pracovních míst až o 30 tisíc.


Zaměstnavatelé

99 % zaměstnavatelů je přesvědčeno, že je důležité, aby měl zaměstnanec během pracovní směny plnohodnotný oběd.

75 % zaměstnavatelů se domnívá, že vynechání oběda nebo nedostatečný oběd snižuje produktivitu práce.

96 % zaměstnavatelů považuje stávající systém podpory stravování za funkční

Průzkum PPM Factum pro Svaz průmyslu a dopravy a Unii zaměstnavatelských svazů 2020

Podpora stravování patří mezi nejčastější benefity, které svým zaměstnancům poskytují.

Na první místě jsou firemní kantýny, které využívá v dnešní době 1,8 milionů zaměstnanců. Mají tak k dispozici místo, kde se mohou kvalitně najíst, nemusejí pro jídlo chodit daleko a mají jistotu, že se stihnou naobědvat ve stanoveném čase. Zaměstnanci jsou motivování pravidelně obědvat, protože jedí za dotovanou cenu. Ta by ale v případě paušálu už nebyla možná.

72 % zaměstnavatelů se domnívá, že finanční paušál nebude motivovat zaměstnance k pravidelným obědům.

Odliv strávníků z jídelen bude znamenat nejen omezování provozu a zavírání, ale zaměstnanci by si také začali nosit obědy z domova, což by zvýšilo potřebu ledniček a míst pro ohřívání. Jiní by začali svůj oběd odbývat, aby ušetřili. Celkově se sníží kvalita stravování zaměstnanců se všemi negativními dopady, které s tím souvisí.

Navíc samotné finance po několika měsících ztratí charakter benefitu a zaměstnanci na něj po krátké době zapomenou. Vytratí se tak jeho přidaná hodnota a motivační charakter. Stravenkový paušál by přispěl k rozložení celé podpory stravování v České republice. V Belgii se na základě výsledků studie rozhodli od paušálu ustoupit.

Odstrašujícím případem je pak Maďarsko, kde vláda zavedla stravovací paušál v roce 2017. Byl velmi populární a firmy ho využívali ve velkém. Vzhledem k tomu, že paušál nebyl vázán účelově, došlo k jeho zrušení v roce 2019 společně se stravovacími benefity, které v té době již nepoužíval téměř nikdo.

Paušál tak je jasný mezikrok ke zrušení podpory stravování.


Zaměstnanci

Pokud by došlo k zavedení „stravenkového paušálu“, který by logicky všichni preferovali, vytratil by se účelový příspěvek na stravování. Podle průzkumů by lidé ztratili motivaci k tomu se plnohodnotně stravovat a změnili by své chování.

Průměrná cena oběda v České republice je 125 Kč, to je roční náklad kolem 30 000 Kč, což si řada lidí nemůže ani dovolit. Jedná se tak o jeden měsíční plat zaměstnance, který má 40 000 Kč hrubého. Podle průzkumu z Belgie by 45 % lidí své nákupy jídla a stravování přesunuli tam, kde levněji. 2/3 těch, co nyní dostávají stravenky, by omezily obědy v restauracích.

Co by se stalo?

Skončí řízek za 30 korun v závodní kantýně. Bez dotovaných obědů budou muset firemní jídelny zdražit, aby ufinancovaly svůj provoz. Už nebude tolik míst, kam na oběd. Lidé budou chodit na obědy méně, což bude znamenat menší tržby, omezení provozu a postupně i zavírání restauračních zařízení a závodních jídelen. Zmizí polední menu tak, jak ho známe. Gastro provozy budou hledat jiné způsoby, jak nahradit ztracené zákazníky, kteří k nim chodili dříve díky podpoře stravování od zaměstnavatele. Zaměstnavatel dá zaměstnanci místo přidání k platu „stravenkový paušál“. Z paušálu se neplatí odvody, a zaměstnanec tak bude ve finále tratit. Bude mít nižší náhradu mzdy během dovolené, nižší nemocenskou, případné odstupné, ale i důchod. Protože nikdo nemusí dokládat, za co paušál utratí, jedná se jednoduše o nezdaněné peníze navíc. Taková daňová výjimka nemá v celkovém systému žádné opodstatnění. Nikde v Evropě se nic takového ani nevyskytuje. Hrozí tedy, že ho dříve nebo později vláda zruší a zaměstnanci přijdou o benefit na stravování.


Stát

„Stravenkový paušál“ je neúčelový příspěvek pro zaměstnance, který by byl výjimkou v celém daňovém systému. Jako takový nemotivuje zaměstnance k tomu, aby se stravovali, a ohrožuje celý dobře fungující systém zaměstnaneckého stravování v České republice. Většina zemí v Evropě má nějakou formu podpory stravování a nikde neexistuje neúčelový paušál na stravování.

Co by se stalo po jeho zavedení:

Pokud lidé dostanou peníze přímo na účet, omezí plnohodnotné stravování a budou si vybírat levnější varianty. To bude mít negativní dopad na jejich zdraví a produktivitu. Ztratí tím firmy, ale také stát, který bude muset vynakládat více financí na zdravotní komplikace spojené s nesprávnou stravou, jako je například obezita.

Dopad na státní rozpočet by při zavedení paušálu byl podle studie společnosti Grand Thornton 21 miliard ročně.

Gastronomický segment může očekávat propad tržeb až 35 mld. Kč. Zaniknout mohou pracovní místa pro téměř 30 tisíc lidí.

Nebezpečí kompletního zrušení podpory stravování podobně jako se to stalo v Maďarsku, kde vláda zavedla stravovací paušál v roce 2017. V roce 2019 ho zrušila společně se stravovacími benefity, které v té době již nepoužíval téměř nikdo.