• šéfredaktor

JÍDLO VYBÍRÁME PODLE CHUTI A CENY, ZDRAVÍ A VYVÁŽENOST POKRMŮ ŘEŠÍ PĚTINA LIDÍ

V běžném rytmu pracovního života každý den pravidelně obědvá osm z deseti lidí, kteří mají k dispozici závodní jídelnu a jen o něco málo méně lidí se stravenkami. Lidé, kteří si platí jídlo jen ze svého, se stravují o poznání hůře.


Plných osmatřicet procent z nich obědvá nepravidelně nebo jen občas. Pro srovnání – tam, kde je závodní stravování, se takto „odbývá“ o polovinu méně lidí.

„Dříve, než ČR zasáhla epidemie koronaviru, se na home office stravovalo jen asi 10 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR. Ti se v největší míře naobědvali  z vlastních zásob doma – v rámci home office režimu převážně  šetřili čas a do restaurací během dne vyhrazeného právě pro  home office se z domova převážně raději nikam ven nevypravovali.“ vysvětluje Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra.


„V případě OSVČ vypadala situace velmi podobně jako u zaměstnanců na home office -tedy nejběžnější formou byl oběd z domácích zásob. Ten se ale přibližně ve stejném poměru odbývá buď doma, nebo někde v terénu ve formě po domácku připravené obědové krabičky. U OSVČ ovšem nejsou výjimkou ani obědy v restauraci, ať už mají povahu akviziční schůzky nebo nahrazují pracovní poradu.“ dodává Kryštof Kruliš.


Průzkum se věnoval dále tomu, podle čeho se lidé při výběru jídla rozhodují. Největší část z nich – devadesát procent – označuje za rozhodující faktor chuť jídla, na druhém místě pak je kvalita prostředí, ve kterém obědvají, a třetím nejdůležitějším faktorem je cena. Ta je pak zcela zásadní pro nízkopříjmové skupiny. Dříve tak důležitá velikost porcí už zdaleka nehraje takovou roli – ocitla se až na osmém místě a před ní je pestrost a variabilita nabídky nebo to, jak jde jídlo rychle strávit. Nutriční hodnota a zdravotní prospěšnost se krčila na konci žebříčku – velmi důležité při výběru oběda jsou jen cca pro pětinu lidí.


Závodní stravování, které je, bohužel, v aktuální koronavirové situaci povětšinou nedostupné, má podle průzkumu jeden obrovský benefit – dokáže lidem zajistit jídlo za velmi dostupné ceny. Největší skupina strávníků – plná čtvrtina – platí v závodních jídelnách za kvalitní oběd 21-30 korun. Plných 63 procent strávníků pak podle dat FOCUSu obědvá do padesátikoruny. U stravenek pak jsou častější ty, které mají hodnotu mezi 91 korunami a stovkou, což je částka, při které zaměstnanci doplácí v průměru jen malou část jídla v restauraci. Oblibu restaurací mezi majiteli stravenek dokládá fakt, že se v nich přes oběd stravuje šest z deseti lidí. Naopak z těch, co stravenky nedostávají, v restauraci obědvají pouze dva lidé z deseti, což je třikrát méně než mezi stravenkáři. Zaměstnanci, kteří nedostávají stravenky, ani nemají přístup do zaměstnanecké kantýny, nejčastěji spoléhají na jídlo z domova, když 63 procent z nich takto alespoň občas obědvá.


„Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že díky závodním jídelnám a stravenkám si lidé dopřávají kvalitní oběd. Lidé bez stravovacích benefitů obědvají s menší pravidelností a mnohem častěji se odbývají rychlými snacky a jídlem přineseným z domova. Důvodem je především cena oběda, která se bez dotace zaměstnavatele pohybuje okolo 125 korun a to si většina lidí nemůže každý den dovolit,“ říká Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra.


Stravenkový paušál, který chce formou nezdaněného příspěvku ke mzdě zavést ministerstvo financí, by se mohl minout účinkem. Případných 1500 korun čistého k platu navíc by totiž Češi použili zejména na řešení svých rodinných financí. Pouhých šest procent Čechů pak deklaruje, že by tyto nezdaněné prostředky použilo určitě na stravování v restauracích. Restaurace se tak v žebříčku nákupů ocitly až na desátém místě. Navýšenou mzdu by lidé častěji použili i na nákup dovolených, oblečení nebo spotřební elektroniky. Mnohem častěji než do stravovacích zařízení by pak Češi chodili pro jídlo do obchodů. „Snahy o zajištění podpory stravování i pro zaměstnance, kteří dnes žádný stravovací benefit nemají, jsou určitě chvályhodné. Bohužel, paušální daňová úleva zajistí kvalitní stravování jen obtížně, protože by dle dnes zveřejněného průzkumu byla v nemalé míře použita na jiné věci, než na pravidelné obědvání,“ dodává Kryštof Kruliš.


Tuzemští zaměstnanci v průzkumu deklarovali, že jsou se závodním stravováním a se stravenkami spokojeni. Určitou míru nespokojenosti vyjádřilo jen 12 procent lidí.


Informace o výzkumu

Kvantitativní výzkum pro Spotřebitelské fórum na zaměstnancích a OSVČ v ČR ve věku 18–65 let realizovala agentura FOCUS, Marketing & Social Research. Reprezentativní CAWI dotazování bylo provedeno kvótním výběrem na vzorku 2000 respondentů v celé ČR v termínu 21. – 31. ledna 2020.